Historie

Dne 10.11. 1922 byla svolána na popud některých dobřanských občanů, majících zájem o rybaření do tehdejší Občanské besedy ustavující schůze českých rybářů za účelem založení českého rybářského spolku v našem městě. Předsedou této schůze byl zvolen občan Sirůček František, zapisovatelem občan Houška Jan. Dle zápisu z této schůze vylíčil předsedající občan Sirůček tehdejší situaci ohledně výkonu rybářského práva následovně: V Dobřanech existoval v té době pouze německý rybářský klub, který přes vyjednávání některých zájemců z řad českých občanů se bránil přijmout mezi sebe rybáře české národnosti. Proto bylo na této schůzi uvažováno a nakonec rozhodnuto ustavit v Dobřanech samostatný klub českých rybářů. Této ustavující schůze byl přítomen za klub plzeňských rybářů v Plzni pan Ferdinand Kasl, který, jak se v zápise z této schůze uvádí, apeloval na přítomné, aby klub ihned ustavili a tím si právo na dražení řeky zajistili. Po diskusi pak bylo přikročeno k volbě prvního výboru, který měl následující složení: Předseda – Chlad František, místopředseda – Sirůček František, jednatel – Havlíček Tomáš, pokladník – Maršálek, rytmistr – Štětka František a revisoři Malý Václav a Reitinger Eduard. Na této schůzi bylo usneseno, aby každý člen složil vklad v částce 30 Kč, aby tak byl získán obnos k vydražení řeky. Zplnomocněni ku dražbě byli členové Chlad František, Havlíček Tomáš a Sirůček František. Od 1.1. 1923 byla smlouvou sepsanou na jméno místopředsedy Sirůčka Františka odměřená řeka pronajata. Pro zajímavost je nutno uvést, že její hranice se čas od času měnily. Český rybářský klub měl pronajatou řeku od mostu až ke mlýnu Podhora, německý rybářský klub od mostu ke mlýnu Bartovu, plzeňský rybářský spolek úsek od Podhory k Vodnímu Újezdu. O hranice těchto revírů, pokud je možno takto nazvat, byly mezi jednotlivými kluby neustálé dohady a spory. Dlouhodobý spor byl veden zejména mezi českým rybářským klubem Dobřany a 1. rybářským svazem Plzeň o úsek nad Podhorou, na který vydával povolenky Plzeňský spolek rybářů.

V době založení měl český rybářský klub V Dobřanech 28 členů a po dlouhou dobu byla snaha nedopustit, aby počet nepřekročil 30 členů. Noví členové byli přijímáni pouze jako čekatelé na členství. Počet vydávaných povolenek býval zpravidla 60 kusů ročně. Povolenky, dříve rybářské lístky, se vydávaly členům spolku za cenu 35 Kč a zbývajícím ze 60 kusů se prodávali takzvaným hostům, tj. zájemcům o rybaření v daném úseku za 50 až 60 Kč. Členové klubu měli právo chytat na tři pruty a hosté pouze na dva pruty. Podle záznamů v zápisech ze schůzí českého rybářského klubu, měl klub nejvíce 36 členů, a to v roce 1932. Za zmínku rovněž stojí, že v říjnu 1937 dochází k první písemné nabídce od 1. rybářského spolku z Plzně, který žádá rybářský klub v Dobřanech, aby přistoupil jako odbočka do Plzeňského rybářského spolku. Na členské schůzi za přítomnosti 19 členů konané dne 30. října 1937 byla tato nabídka zamítnuta. Po dobu okupace, to je od konce roku 1938 až do roku 1945 byla veškerá činnost českého rybářského spolku přerušena a po skončení druhé světové války se schází spolek opět dne 27. června 1945. Za účasti 28 členů na své ustavující schůzi byl zvolen následující výbor: předseda Havlíček Tomáš, místopředseda – Černý –Václav, jednatel – Tikal Jan, místojednatel – Žemlička Antonín, pokladník – Šterner Gustav, místopokladník – Novák Oldřich. Od té doby začíná rybářský spolek Dobřany obhospodařovat celou řeku od Bártova mlýna až k Podhoře. Úsek mezi Podhorou a Vodním Újezdem byl užíván společně s rybářským spolkem v Plzni. V roce 1951 byly stanoveny hranice revíru v dnešním rozsahu, to je od mlýna Bartov až k jezu ve Vodním Újezdě. Ještě v roce 1950 měla MO pouze 74 členů, ale již v roce 1952 113 členů. V následujících letech stoupl počet členů na stav pohybující se kolem 150 až 180 členů, což byl také limit celoročních povolenek, které mohla MO vydávat na povodí Radbuza 2. Až zavedení celokrajského hospodaření v roce 1975 umožnilo vydávat povolenky všem členům v neomezeném počtu. V těchto letech se pohyboval stav členů kolem 250, v roce 1992 již 305.

Začíná se hospodařit na rybnících Horní a Dolní Katinka a různých rybních v okolí města Dobřan, jako například v Černotíně, v Chlumčanech, na Vysoké a podobně. V této době spolek nevlastnil žádnou budovu, kde by mohl skladovat potřebné nářadí k obhospodařování a výlovům těchto rybníků. Výbor spolku neměl kde svolávat své schůze, proto se schůzovalo všude tam, kde se dalo, jako například v Besedě, na Růžku, v krámku naproti Růžku apod.. Proto v roce 1947 byla sepsána smlouva s MNV Dobřany o předání a následně 12.9.1955 odprodeji objektu č.p. 315, který MO užívá dodnes. Přidělený objekt byl takřka vyrabován, byly vytrhány podlahy, dveře a všechny trámy. Se začínajícím rybničním hospodářstvím bylo nutno toto dát do pořádku. Veškeré opravy byly prováděny členy spolku. Byla vybudována a zařízena schůzovní místnost, sklad nářadí, sklad krmení a opravena půda. V dalších letech pak byla postavena garáž a zakoupeno nákladní auto T 805.

Organizátorem veškerého dění kolem rybárny v poválečných letech byl pan A. Plass, kterému za jeho práci uděleno nejvyšší vyznamenání ČRS – Zlatý odznak za zásluhy a rozvoj rybářství. V těchto letech se našemu spolku dařilo produkovat dostatek násadových ryb a to v takovém množství, že jsme násadu a zejména pak cejna odprodávali jiným organizacím. Všude byla zavedena elektřina, vybetonován dvůr, zabudovány nové dveře a venkovní vrata. Byly vybudovány dva výtěrové rybníčky, které v té době plně postačovaly potřebám spolku. O několik let později už jako organizace československého svazu jsme začali s výstavbou dvou nových rybníků Černoblata I a II. Zde se ale podařilo vypěstovat rybí násadu jen 1 rok. Další hospodaření na nich znemožnila výstavba SZP Vysoká, odkud přitékala závadná voda. V letech 1974 – 1986 nám působilo velké škody a starosti vypouštění nerozpustných látek z CHKZ Chlumčany do Chlumčanského potoka. Došlo k zanesení obou výtěrových rybníčků a obou Katinek. V roce 1985 došlo k dalším úpravám rybárny. Byla přistavěna garáž, zakoupena motorová pila, motorové čerpadlo, Multikar 24, nové laminátové kádě na přepravu ryb a bedny od Státního rybářství na přepravu ryb, které byly za pomoci členů opraveny. Byl zřízen přístavek na skladování těchto beden. V celém objektu byla svépomocí provedena nová elektroinstalace a další úpravy, za což patří poděkování panu Kripnerovi ml. a dalším členům, kteří se na těchto úpravách podíleli. Jako například pan Hess Václav, Odrášek Jan, Hruška Jaroslav, Pojar Antonín a někteří členové ze železničního stavitelství. V roce 1987 byla zakoupena laminátová loď, elektrický agregát a sítě, v roce 1990 pak bylo zakoupeno nákladní auto zn. Avia 15. Veškeré úsilí a činnost výboru MO směřovalo k tomu, aby místo 25 až 30 brigádnických hodin, byla brigádnická povinnost jen 10 hodin ročně, což se nám podařilo. Nesmíme ovšem počítat brigádnické hodiny členů výboru. MO ČRS Dobřany byla a je platnou i ve městě, jako jedna z největších organizací plnila své poslání a to nejen na úseku rybářství ale i na úseku veřejném. Své následovníky, rybářský dorost, si vychováváme v rybářském kroužku, kde je organizována mládež od 6 do 15 let.